Ukrajina

Ukrajinská republika vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a dnes se jedná o unikátní zemi dělící se do 24 oblastí a to včetně dvou měst se zvláštním statusem, a to hlavní město Kyjev a nejdůležitější přístav v Černém moři Sevastopol. Součástí území Ukrajiny je i autonomní republika Krym ležící na stejnojmenném poloostrově. Ukrajina je demokratická země s jednokomorovým parlamentem a prezidentským systémem řízení. Hlavní město je Kyjev, které najdeme ve střední části země ležící na největší řece země Dněpru. Jeho měnou je Ukrajinská hřivna, převažující jazyky jsou ukrajinština a ruština. Země je také členem Společenství nezávislých států, které je volným pokračováním spolupráce Sovětských republik.

Naše cestovní agentura Vám nabízí ubytování na Ukrajině ve více jak 863 hotelech, apartmánech, penzionech, hostelech, motely, resortech, rezidencích a nocleh se snídaní a to jak v hlavním městě Kyjev, tak i v ostatních metropolích Ukrajiny, jako jsou Oděsa, Lvov, Charkov, Doněck a Dněpropetrovsk.  Případně nabízíme ubytovací kapacity i v okolních zemích, sousedními státy Ukrajiny jsou Bělorusko, Maďarsko, Moldavská republika, Polsko, Rumunsko, Rusko a Slovensko.

Rozsáhlá země Ukrajina leží ve východní Evropě a je její druhou největší zemí hned po Rusku, s kterým má společné hranice na východě. Další sousedními zeměmi jsou Bělorusko na severu, dále Maďarsko, Slovensko a Polsko na západě a nakonec i s Moldavskem na jihozápadě. Jižní část země leží u Černého a Azovského moře, kde také najdeme známý poloostrov Krym.

Známky osídlení tripolské kultury na území dnešní Ukrajiny jsou již z doby před 5 tisíci lety př.n.l.. Ve starověku zde bylo několik okrajových oblastí antického světa a to především na březích Černého moře a v oblasti poloostrova Krym, ve střední a severozápadní Ukrajině se zase nalézaly rozptýlené osady Slovanů. Již v 9. století vzniká první východoslovanský stát Kyjevská Rus, zahrnující území dnešní Ukrajiny, Ruska a Běloruska, jehož nejvýznamnější panovník Vladimír I. přijímá roku 988 křesťanství. Bohužel tento stát se brzo rozpadl na samostatná knížectví, ze západní části se stává významné Haličsko-volyňské knížectví a na jihu se usídlují kočovné kmeny Polovců. V průběhu 13. století je oblast obsazena Tatarskými kmeny, které rozbíjejí stávající knížectví a dočasně zde zřizují svojí sféru vlivu. Moc Tatarů však záhy upadá a většina území se stává součástí Litevského velkoknížectví, zbytek území na jihu zakládá tatarský Krymský chanát a část východních území se dostává pod vliv Moskevské Rusi.  V roce 1569 dochází mezi Ukrajinou a Polskem k uzavření Lublinské unie, čímž většina území země přechází pod moc polských panovníků, proti této unii však již v roce 1648 dochází k velikému kozáckému povstání. Povstání vedené Bohdanem Chmelnickým ze začátku utržilo několik vítězství nad polskými vojsky, ale záhy bylo takřka rozprášeno. Aby se zachránilo, požádal Bohdan o pomoc cara Ruska, což způsobilo v důsledku ztrátu suverenity většiny území Ukrajiny na úkor Ruska. Zbytek území pak byl rozdělené mezi Rakousko – Uhersko a Rusko v době dělení Polska (1793 – 1795) a následně i díky vojskům carevny Kateřiny II. Veliké byla zlomena moc Tatarů a Turecka na jihu. Další dvě století byla pro Ukrajinu ve znamení nadvlády cizích mocností, které potlačovali jakékoliv snahy o obnovení národní identity, a to jak politické tak kulturní. První výraznější snaha o osamostatnění proběhla v období I. Světové války, v rámci které proběhla ruská občanská válka, která dala možnost vzniknout Ukrajinské republice. Tato republika existovala však jen v letech 1917 – 1919 a byla násilně ukončena záborem země armády ruských bolševiků a zřízením Ukrajinské SSR jako vazala Sovětského svazu. Následná léta byla pro Ukrajinu velmi zlá, nejdříve jí po násilné kolektivizaci zemědělství postihlo několik hladomorů a v roce 1941 bylo celé území obsazeno vojsky nacistického Německa, jehož vedení si nebralo žádné servítky ve vyvražďování místních obyvatel. Po skončení II. Světové války byla zdevastovaná Ukrajina opět připojena k SSSR, ale získala území Podkarpatské Rusi, které do té doby patřilo Československu, a také v 60. letech 20. století i poloostrov Krym. Další léta byla poznamenána masivní urbanizací a industrializací země, která měla velmi negativní vliv na životní prostředí, Ukrajina je také dějištěm největší jaderné katastrofy 20. století havárie černobylské elektrárny. V roce 1990 Ukrajina vyhlásila suverenitu a po rozpadu Sovětského svazu i nezávislost, která nastartovala proces demokratizace země.

V posledních letech se Ukrajina pomalu dostává do hledáčku turistů a to především návštěvníků z Ruska, České republiky a dalších zemí Evropské unie. Země nabízí krásná letoviska a to především na poloostrově Krym v Černém moři, jako jsou Jalta, Sevastopol nebo Sudak. Ale ani milovníci zimních sportů nebudou ošizeni, v zemi se nachází významná část Karpat, a proto v horách Zakarpatské oblasti najdeme zajímavá lyžařská střediska. Pro pěší turistiku a objevování historických památek jsou pak svojí východní architekturou zajímavá města Lvov, Černovice, Kamenec Podolský, Oděsa, Poltava nebo Černihov, ale ani hlavní město Kyjev se nenechá zahanbit, kromě návštěvy krásných čtvrtí je tu například i možnost výletní plavby po Dněpru.